„Aby to bylo jako ze života“
NEBEZPEČÍ PÁDU DO PROHLUBNĚ, (NE)KLIKEJTE NA REKLAMU
Co je tohle za dementy, kteří pro slávu vlastní a snad i trochu ostatních jsou ochotni devastovat půlku Jizerek, aby přemístili sníh na patřičné místo, který beztak taje dříve, než se na kýženou lokalitu dostane? Zajímá tyhle lidi něco jiného než zájem sponzorů, sportovní kamarádšoft nebo endorfiny v makovici?
Toto není první případ, kdy pochybuji o tom, že sport s sebou přináší veskrze pozitivní efekty. Od dob, kdy se ze sportu stalo obchodní odvětví jako jakékoliv jiné, se svými dopady na životní prostředí – a tento příklad Světového poháru jasně ukazuje, že i do oblasti psychického zdraví – se mi zdá, že se misky vah dostávají minimálně do rovnováhy, pokud souhlasíme s tím, že sport pozitivně ovlivňuje zdraví populace a následně tedy omezuje potřebu zdravotní péče (i když zlámané haksny a tenisové lokty jsou více než výmluvným protiargumentem), čímž snižuje výdaje ze státního rozpočtu atd. Když ale zimní zprávy na jakékoliv rozhlasové stanici jsou více než čímkoliv jiným přehlídkou teplot v lyžařských centrech, tloušťek sněhových pokrývek, obsazenosti parkovišť a cen pernamentek, když sleduji tisíce aut mířící v sobotu ráno do hor, aby si zde jejich osazenstvo párkrát sjelo kopeček a navečer se zase vrátilo domů, když vidím ten boj o výprodejové lyže, zdá se mi, že převážení tisíců kubíků sněhu prostřednictvím stovek nákladních aut na stovky kilometrů je pouze logickým vyústěním toho, že jsme neschopni pochopit odkaz „největšího Čecha“ Járy Cimrmana, který v rámci svého SUPu zastával zásadu, aby sportovní klání „bylo jako ze života“, a tak odmítal, aby se pro sport vytvářely zvláštní podmínky. „Bude-li Vás honit četník nebo budete-li spěchat na vlak, také neodložíte zavazadla a nepřevléknete se do trenýrek s lampasy.“ Zkrátka zlatá Katka by měla více naslouchat hlasu mrtvého génia…
NEBEZPEČÍ PÁDU DO PROHLUBNĚ, (NE)KLIKEJTE NA REKLAMU