Bellefest s galošemi a hubertusem
Ani druhý ročník slánského festivalu Bellefest se neobešel bez vydatného deště, který místy přecházel ve sněžení. Oproti minulému ročníku to prý letos nebyl zase takový vodovod, ale i tak v sobotu vodní sloupec dosahoval neobvyklé výšky. Každopádně fesťák se pro ty, co mají rádi dobrou zábavu, hnusný počasí a pár dobře naladěných lidí, vydařil.
Dorazil jsem kolem trojky, kdy jsem akorát stačil spláchnout dešťové kapky jedním ledovým Gambáčem, a už se na pódium sápala kapela Brutus. Přestože letní kino zelo prázdnotou, pod pódiem se shromáždilo pár velmi zajímavých lidí stojících i sedících na vozíčcích (fest pořádá Ústav sociální péče v Ledcích). Jeden z těch zajímavých lidí mě záhy osomroval o půlku piva. Na to, že vytrvale lilo, lidi pařili jak o závod a kapela odehrála, co se od nich očekávalo – tedy kromě skladby o výzvě k ožrání „mojí i tvojí“ držky, což jim možná po právu přišlo nepříhodné pro toto publikum. Pak měli podle programu vystoupit hoši z Vnitřního faktoru, kteří se ale zdrželi účasti. Podle fám, které prosakovaly nasáklým letním kinem, to bylo i z důvodu intervence Sváti Švába, jednoho z organizátorů Rocku na valníku, který na stejném místě proběhne poslední srpnový víkend. Vnitřní faktor má na Valníku také hrát a zřejmě pankáči dostali výstrahu s varováním. S ohledem na to, že „výstrahy“ ze strany organizátorů Valníku provázely i Invalidní festival (http://invalidak.r57.net), bych tomu skoro věřil. Ale je to informace z druhé ruky, tak ji tak, prosím, berte. Bylo by opravdu hloupé, kdyby lidi, kteří stojí na jedné scéně, prožívali vůči sobě řevnivost kvůli pořádání akcí, i když rozumím tomu, že uspořádat Rock na valníku není prdel a uhradit případný prodělek není taky žádná prdel. Na druhou stranu alespoň ve vztahu k benefičnímu Bellefestu by bylo (pokud k tomu došlo) takové počínání projevem ignorance. Ale ještě jednou, berte to jako mou spekulaci.
Po Brutusu vylezli na podium holky a kluci z Los Rumberos, více informací o tomhle zajímavém hudebním tělese, naleznete zde: http://www.petrsmetacek.com/indexn.htm. Vystoupení bylo perfektní, i když lidi se v té chvíli dali počítat na prstech dvou rukou po amputaci omrzlých článků. Myslím, že soubor trochu nevydejchal tu mizivou účast, a tak je otázka, zda se objeví příští rok.
Po chladném přijetí i rozloučení předchozí kapely – a proběhnutí charitativní aukce obrazů – nastoupil zcela spontánní Jiří KonVRZek a jeho banda. Dojem, který zanechal, přesahuje dojem, který si člověk odnese z náhlého objevení a opět zmizení démona lesního lidu. Tenhle hudební tišitel vyprahlosti lidské duše se svou syrovostí, otevřeností, klidem i neklidem rozhýbal ty, kterým se chtělo hýbat, a znehybněl ty, kterým pochmurné počasí přineslo do mysli nostalgii. Tenhle chlap je český Tom Waits a nic na tom nezmění ani fakt, že v jeho šílenosti je tolik normálního – prostě vyleze na pódium, obnaží příběhy svých not a slov, sleze, dá si pár piv a vypadá téměř spokojeně. Skvělé a skvěle lidské vystoupení… Jinak internetové konvrzání se odehrává tu http://www.sweb.cz/konvrzek/koncerty.html.
Následně dorazili kluci ze Syndromu. Tahle poměrně mladá kapela hraje takový metalovo-hácéčkovo-punkovo-kántryový mišmaš, který zní chvilku jako (nadneseně řečeno) Black Sabbath, jindy zase Sepultura, padla i pecka od Ramones. Ale je pravda, že zvuk je to opravdu dobrý a hlavně kluci působí dojmem pohodové party, které nevadí ani déšť ani míň lidí. A nakonec i těch pár desítek hlav v publiku dokázali pořádně roztopit. Více se o kapele můžete dozvědět na jejich stránkách www.syndrom.cz, které nejenže mají docela zajímavé grafické zpracování, ale čouhá tu i pár skladeb k vyslechnutí. Fanynky si tu můžou stáhnout stylizované fotky kluků na svou plošku plochou.
Posledního Kapitána Kajmana – program byl s ohledem na absenci na podiu i v hledišti poněkud osekán – jsem slyšel už jen jako houpající se bárku, na které vyhrávají klarinety, tenorsaxofony, benja, křídlovky a korneta, ale která už se neodvratně vzdaluje, takže nedokážu říci nic konkrétního. Kapela, která o sobě konstatuje, že „svou hudební tvorbou navazuje na něco, co teprve vznikne“, ale určitě stojí za návštěvu koncertní či internetovou – http://ksichty.freemusic.cz/kajman.htm. Na webu najdete také nějaké empéstrojky.
Každé vystoupení doprovázelo také sympatické a originální entrée členů divadelního souboru Vrtule, jenž také celým odpolednem provázel. A když už to tu tak probírám, nelze zapomenout ani na výtečnou práci mistrů zvuku.
Sumasumárum lze říci, že Bellefest se vydařil. Byla to sice velmi komorní akce, ale přítomnost „klientů“ z Ledců jí propůjčuje atmosféru, kterou míval fesťák Mezi ploty, než se z něj stalo něco obludného, kde ke kontaktu „normálního“ a „nenormálního“ světa prakticky nedochází, čímž se vše stává jaksi nenormální. Věřím, že k příštímu Bellefestu bude Jemnostpán Krakonoš o trochu shovívavější a dovolí účastníkům přijít bez galoší a hubertusu.